| Lucerna Music Bar |
 |
| Napsal uživatel Bíbr | |||||||||||||||||
| Pondělí, 27 Říjen 2008 01:00 | |||||||||||||||||
|
Lucerna Music Bar je hodně známá diskotéka, možná jedna z nejprofláknutějších diskoték v Praze. Na aktivní komunikaci (oslovení a seznámení s holkou), to může bejt extra frustrující i extra úspěšný místo. Následující text se týká jen pátků a sobot, kdy je tam diskotéka. Přes tejden tam jsou koncerty, což je úplně jiná věc, o těch tady teď nepíšu.
Do klubu Lucerna je dobrý přijít včas, tak jako do každýho klubu, kde se nechceš jenom zlískat do němoty, ale poznat nějakou kloudnou roštěnku. Druhá metoda, která se taky osvědčila, je přijít kolem půlnoci do rozjetý zábavy a hned se jít seznamovat s holkama - to ale musíš přijít v náladě a neotálet ani minutu. Na začátek platí pravidla shodný u všech klubovejch/disko akcí: už po příchodu se ptát ve frontě na šatnu, jestli tam nejsi moc brzo, co dneska hrajou apod. Takhle navážeš známost, ke který se potom můžeš vrátit a už jste kamarádi, nezačínáš od nuly. Taky se tím už při vstupu psychicky odblokuješ a rozehřeješ. Pak máš možnost jít dolu na parket nebo ke stolům kolem parketu, nebo se vydat nahoru k hornímu baru a zdejším stolkům. Výhodou horní pozice je, že se tam dá krásně shora prohlížet celej parket a můžeš si tak vyhlídnout vhodnou holku a pak se k ní vydat. Jestli jsi tanečník, půjdeš na parket, jestli seš mluvící, neboj se zeptat nějakejch sympatickejch holek jestli si můžeš přisednout. Já tanečník moc nejsem, takže na parketu jsem nikdy štěstí neměl, až teda na jednu čtyřicítku co mi vnutila číslo, který jsem pak ani nepoužil. O hodně víc nám s kamarádem fungovalo požádat holky, který sedí samy u stolů, jestli si můžem přisednout a dělat jim společnost. Taky je dobrý oslovovat postávající holky se základníma otázkama typu "kde je bar" nebo "co to piješ, přemejšlim co bych si dal a nevim" a podobně. Jednou jsem se docela bavil tak, že jsem holky oslovoval s tím, že prodávám reklamu na záchodech a dělám malej průzkum a tak by mě zajímalo, co si o reklamě na záchodě myslí, jaký reklamy si všimnou atd. Když se mi holčina zamlouvala, přešel jsem k dalšímu hovoru. Když se mi nezamlouvala, poděkoval jsem a šel dál. Tahle metoda je dobrá i na odbourání studu. Mimochodem, to jsem ještě chtěl zmínit, ta čtyřicítka z parketu mi dala vizitku svýho šéfa s jeho přeškrtnutym jménem, tam napsaný svoje jméno a svůj tel. Trochu brutus, nemyslíte? Ale byla docela sympatická, kdybych měl čas tak bych do toho asi stejně šel :-) Domlouvali jsme se na druhej den, ale já bohužel neměl čas, smůla. Na běžný zábavě máš pocit, že je možný se s kymkoli nezávazně bavit. Tenhle pocit v Lucerně někdy docela máš, někdy to tam jede krásně, ale jindy ho zase naprosto ztratíš a úplně tě to tam odrovná. To pak může vydat za všechny úspěchy a hodí tě do ještě většího mínusu. Vše ovšem záleží na tom, přes který emoce se na klub díváš. Pokud tam půjdeš zpruzenej, v depresi nebo pod., klub se ti zdát dobrej nebude. Všichni vnímáme svět přes svoje emoce. Když prší a máme dobrou náladu, déšť je krásnej. Když prší a nálada je špatná, déšť je depresivní. Nicméně u Lucerny mám pocit, že někdy to nefunguje i v dobrý náladě. Nevím čím to je, že někdy to tam i v dobrý náladě nefunguje. Možná tím, že kluci tam do holek jdou opravdu přímo a někdy až hrubě. Holky jsou pak otrávený a nechtějí se už bavit vůbec s nikym. Běžně se tam stává, že oslovíš holku a ona se otočí a beze slova odejde nebo tě ignoruje. Když někdo není splachovací a to já někdy nejsem vůbec, tak ho pár takovejch situací úplně otráví. Což se taky stalo mě. Chtěl bych říct, že nejsem zas takovej cimprlich, aby mě pár nezdarů zničilo, ale přece jenom ten večer to otráví slušně, když narazíte jen na samý přihlouplý ignorantky. Kamarád tam jednou takhle během pár minut někdy k ránu sbalil taky nějakou čtyřicítku (se synem jen o málo mladšim než byl on :-) ), skončili za chvilku u ní doma. Takže zadařit se může, jde o to co člověk chce. Poslední tři návštěvy v klubu jsme absolvovali s kamarádem ve dvou. Při jedný jsme odešli s dvouma roštěnkama do jinýho podniku na pokec a pak jsme skončili všichni u mě. Při druhý kamarád odešel s číslem a já nic (i když číslo jsem mít mohl, ale od holek, který jsem zas nechtěl já). Při třetí jsem odešel s dvěma číslama a měl pak hned v týdnu rande. Webová adresa klubu: http://www.musicbar.cz/ Lucerna, jak ji vídí RabbitTak jsem se byl teď o víkendu mrknout v té "slavné" Lucerně. No, mám z toho smíšené pocity. Moje dojmy by se daly rozdělit na dvě skupiny: Lidi a Prostředí. Na můj vrub bych měl poznamenat, že jsem už předtím nebyl zrovna v nejlepším rozpoložení, ale říkal jsem si, ze mi to v Lucerně třeba trochu zvedne náladu. Navíc jsem na sobě stále ještě cítil důsledky kocoviny z pátku. V Lucerně jsem strávil všehovšudy třicet minut, z toho dvacet ve frontě na šatnu. Říkal jsem si, že fronta na šatnu bývá všude, a že dále už bude trochu volněji. Později se ukázalo, že fronta na šatnu bylo asi nejklidnější místo široko daleko. Faktem jest, ze nesnáším, když je někde prázdno. Ale když musíte celou dobu stát na jedné noze, a spadnout na zem prostě nejde, tak už je to i na mě trochu moc. Hudba byla jedním slovem strašná. Ja vím, že o hudbu v tomhle nejde, ale prostě mě neustále vyváděla z koncentrace a jenom zhoršovala mojí špatnou náladu. Pokud se necítím dobře uvnitř tak nemůžu působit dobře navenek. Tak co mě tedy vlastně donutilo tu frontu vystát? Ženský! Většina z nich vypadala pod dvacet, a některý z nich byly fakt kočky. A všechny měly výbornou náladu. Na rozdíl ode mě. Já jsem rozhodně nebyl v náladě otevírat nějaké sety. Jenže víte co? Já jsem to vůbec nepotřeboval. Už ve frontě na šatnu mě oslovila nějaká holčina, jejiž kamarádka tam slavila narozeniny. Vyměnili jsme si jen pár vět, protože jsem se chtěl nejdřív trochu rozhlédnout okolo. Nevím proc, ale čekal jsem, že to tam bude trochu větší. Ale vzhledem k nábuchu, který tam panoval bylo projít dolní část přilehlou k parketu skoro nemožné. Tak jsem se vrátil zpátky k baru nahoru, který vypadal docela volně. Pomalejšího barmana jsem v životě neviděl! Ještě navíc měl bar úplně pitomě zorganizovaný, takže na vlastní přípravu drinků mu nezbýval skoro žádný čas. Tam mě otevřela další - tentokrát anglánka. Podle přízvuku bych jí tipoval někde z okolí NY, což by samo o sobě šlo. Jenže ona při mluvení skoro vůbec neotevírala pusu, což v kombinaci s hlukem mezi 70ti a 90ti decibely dělalo z její angličtiny nesrozumitelnou hatmatilku. Takže jsem jí musel nechat každou větu třikrát opakovat. A když jsem odpovídal rovnou, tak jsem evidentně odpovídal na něco jiného, než na co se ptala. Připadal jsem si jako naprostý dement. Byl jsem rád, když se konečně přišoural barman s nějakým drinkem, a já mohl zmizet. Náhodou jsem objevil ochoz, kde bych dokonce dokázal dát lokty od těla a taky odtamtud byl docela slušný výhled. Ještě jsem nebyl ani v polovině drinku a už na mě mávala další od pódia na nejméně dostupném mistě parketu. Asi jako ať jdu k ní. Tak tam bych se dostal leda s křídlama. Tohle už bylo fakt moc. Rychle jsem dopil drink a vypadl jsem. Kdybych to měl shrnout, tak lidi byli super. Fakt se mi nestává, aby se mě pokoušel někdo oslovit dvakrát po sobě v rozmezí čtvrt hodiny. Jenom jsem neměl správnou náladu, abych toho dokázal využít. Proti zlepšení mojí vnitřní pohody však usilovně bojovalo prostředí klubu - a to doslova na každém kroku. Do Lucerny se rozhodně ještě někdy podívám, ale příště si dám větší pozor na svoje vnitřní předpoklady. K tomu dodává Bíbr: Zrovna tento víkend jsem tam byl taky, ale v pátek. Během hodiny jsem se tam seznámil s fešnou a chytrou holanďankou, která spíš sbalila mě, než já jí. Jen jsem chtěl cigaretu (a opravdu mi o nic jinýho v tu chvíli nešlo :-) ) a za chvíli jsme se zakecali, pak se začali líbat atd. Nakonec jsme po pár hodinách jeli ke mě. Noc docela pěkná, ale druhej den (spala u mě) jsem byl dost unavenej a vůbec nesršel humorem. Tím jsem se stal nepotřebnym. Odvezl jsem jí domů a už se neozvala. Škoda, byla fajn :-) V praxi se opět potvrzuje, že použití na jednu noc prováději nejen kluci, ale i holky. A to jsem chtěl jen jednu cigaretu! :-D
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
|||||||||||||||||
Jedna roštěnka mi v klubu Lucerna řekla, že vodí po Praze cizince a tihle cizinci, že o klubu vědí a chodí tam balit holky na jednu noc. Já tam většinou aspoň seženu telefonní číslo a někdy se dá i narazit na náhodnou jednonočí známost. Nicméně tak jako u všech míst a klubů, nedá se s výsledkem počítat na 100 procent.
Obsah stránek
Jak sbalit holku v klubu?
