Chcete jít ven mezi lidi a nevíte kam? Recenzujeme kluby a další místa podle vlastních zkušeností.

Home Kluby Vagón - jak ho vidí Dreamer
Vagón - jak ho vidí Dreamer Tisk
Napsal uživatel Dreamer   
Čtvrtek, 10 Červenec 2008 16:21

Seznámení v rockáči

Místo: Vagón (nebo jinej rockovej klubík)
Výhoda místa: chytrý a docela vstřícný holky –hlavně ve srovnání s dýzama
Nevýhoda místa: velkej hluk – není rozumět, někdy  málo vhodnejch holek
Typ workshopu: kluby

VagónPostup:

  1. vyčíháš si holku a pár minut sleduješ jestli nemá partnera
  2. zeptáš se jí do kolika je tam  otevřeno nebo kdo zrovna hraje
  3. Rockerky jsou většinou tak dobrý, že už rozhovor může pokračovat, ne-li→
  4. → zvol jinou rockerku :)

Specialitka v rockáčích: zas až tak moc nezáleží co bude tvoje první otázka (relativně přístupný holky).

Moje seznámení:

Tak na tenhle workshop budu ještě sakra dlouho vzpomínat. Nejdřiv se mi tam teda ani moc nechtělo, do tý doby jsem do rockáčů moc nechodil a připadalo mi, že se tam moc holky lovit nedaj. Kámoši šli ten večer do Vagónu, ale byli v párech, tak jsem si říkal, že to bude pěkná votrava a že to tam holt budu muset nějak překlepat. Byl jsem tam už od půl 10 a ve 12 jsem uviděl samotnou holku jak stojí u sloupu. Zkusil jsem otvírák „do kdy je tam otevřeno“, odpověděla... chvilku postála, pak odešla na záchod, počkal jsem si až se bude vracet, šla sama k baru. Zapletla se tam do chumlu lidí....chvíli to vypadalo, že je tam s nějakou partičkou. Ale za chvíli si šla sednout  sama s pivem ke stolu, kde byla taky sama. Věděl jsem, že u takhle krásný holky s dlouhejma černejma vlnitejma vlasama nemůžu opravdu dlouho váhat. Byla u ní jen jedna volná židle, a to ještě dost natěsnaná k dalšímu stolu. Můj předotvírák „do kdy je tam otevřeno“ byl v tuhle chvíli vlastně na škodu, už o mě věděla a bylo jasný proč se rvu do úzkýho prostoru. Ale musel jsem jít do toho, vzal jsem to naostro, jestli je vedle ní volno a prostě jsem se tam verval. Po chvíli (a to dost krátký, tady nemělo smysl otálet) jsem se jí zeptal kdo vlastně hraje. Rozhovor se rozběhnul úplně mimovolně a sám. Kolikrát se na mě podívala zpříma do očí a sama se na spoustu věcí ptala. Byla sama, protože čekala na nějakýho kamaráda s kterým se poznala právě tam a teď po 2 měsících se měly znova vidět. Když jsem si šel koupit pivo zeptal jsem se jestli nechce taky a ona mi ho pak pořád chtěla zaplatit. Že prý nemá ráda, když za ní někdo platí. Tohle si u holek obzvlášt cením. Domluvili jsme se, že spolu vyrazíme na spoustu různejch míst, o číslo jsem požádal, ale měl jsem pocit, že jsem ani nemusel, že by vyplynulo úplně samo. Pak okamžitě chtěla ještě moje číslo. Měla špatnej pocit z toho, že jsem jí zaplatil pivo, tak mě pozvala na fotbálek ve dvou, kterej fakt supr prožívala. Když jsme se loučili, připomínala mi, ať se ozvu. Takhle nádhernej pokec s holkou jsem už dlouho nezažil, říkal jsem si, že i kdyby z toho nic nebylo, tak už tohle byl nezapomenutelnej večer. Na můj telefonát a smsky se už neozvala......

Komentáře
Přidat Nový
Style  - Trochu jinak   |213.192.7.xxx |2009-10-22 08:44:18
Každej to dělá jinak.
Chodim nejraději sám, chce to jen trochu kuráže. Lidi obcas koukaj divne, pac osamocenej chlap je vecer dost podezrelej. Jo, jasně, jsou i ti, co si v pa v 1h ráno přijdou do Vagonu, do toho hluku číst knížku, ale to asi neni muj případ.

Jednou vecer sem nemel moc co delat. Prijemne sem se unavil serii kliku (pak clovek nepusobi tak nadrzene:-) ) a vyrazil sem. Mam rad Vagon, hrajou tam fakt super kapely, o dostupnosti ani nemluve. Obcas se stane, ze "korist" za vama prijde sama a ani nene nutny lovit aktivne. Coz se presne stalo. Zacatek koncertu, jeste misto u steny za stolem vepredu, sednu, pivko. Kapela zacina hrat. Po chvili prichazi particka tri lidi. Sympaticka slecna se pta, zda je tu misto a zda patrim ke kapele. Tomu dojmu nahrava asi ma kosile, kdo vi, jeji problem, hehe. Po chvili mi dochazi, ze zbytek particky jsou manzele, cizinci a slecna jim dela v Praze hostitelku. Vzhledem k tomu, ze sem zil venku, domluvim se bez problemu. Jaksi intuitivne ignoruji slecnu - cesku. A zacnu konverzovat s americankou. 35 let? Nevim, nebojim se. Konverzace prijemne plyne, dozvidam se, ze sou ze San Fran. Slecna je zcela vyrazena ze hry, protoze dokazu kecat o vsem a s americany se skvele bavime. Kecame o cestovani, mestech, super. Po chvili si dem vsichni trsnout, parada, je to volny, nenuceny. Malinko se snazim nacit konverzaci se slecnou tematem "kapela", ale moc ji to neohromuje. Evidentne sou pro ni tyhle koncerty standardni prilezitosti, jak se rozpohybovat po celodennim sezeni v kancelari. Dozvidam se, ze sem chodi casto.
Pote jeste sedneme a kecame. Jelikoz sem (asi) vzbudil duveru, zepta se me, zda s nima jeste nechci jit do rock Cafe. Strategicke by asi bylo s diky odmitnout a rict si o cislo. Nicmene - jdu, pridavam se. Zabava uz je trochu slabsi. Nevadi. Manzel - amik, evidentne trochu pod pantoflem. Jeho zena drava, ambiciozni, majici vse pod kontrolou.
Koncime. Je asi po pulnoci. Jdeme jeste vsichni spolecne na tramvaj na národní, slecna se louci. Ja s amikama konverzuju a od americanky prijde otazka: "Did you get her number?" (dravě) "No", odvetim. Vlastne mi to v tom fofru ani nenapadlo, jak sme se skvele bavili. Prijizdi dvaadváca a oni na Míráku vystupují. Bye, You must come to SanFran once!

Po par dnech slecnu najdu na netu, na zaklade informace o jeji praci a kapele. Cislo. Smsky. Bere me spis jako kamarad. Ja ne. Dokazu se jeste vetrit do firmy a dokonce ji navstivit v kancelari, coz uz je solidni drzost. Smska. Neobtezuj. Jasny, zadny nasili, balim kufry. Konec.

Ale ten vecer byl jedinecnej, zustanou pak jen ty prijemny vzpominky....
Přidat komentář
Jméno:
Email:
 
Titulek komentáře:
:angry::0:confused::cheer:B):evil::silly:
:dry::lol::kiss::D:pinch::(:shock:
:X:side::):P:unsure::woohoo::huh:
:whistle:;):s:!::?::idea::arrow:
Prosím vložte anti-spam kód (opiště kód z obrázku).

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."