|
Postup: Běžný různorodý otvíráky uličního typu: jak se dostanu na Vyšehrad apod., potom operativně podle její reakce buď v pozitivním případě navázat otázkou, že to tam moc neznáš, a jestli náhodou taky nejde tím směrem apod.V případě negativní reakce odejít.
Místo: plošina před stanicí metra Vyšehrad Výhoda místa: bývá tam spousta na někoho čekajících holek Nevýhoda místa: holky co tam bejvaj jsou už většinou nějak zacílený, maj svůj program daný a na čas na konverzaci je proto omezenej než někdo příjde Typ workshopu: ulice
Specialní rysy:Běžná uliční akcička bez velkých očekávání, spíš vata vyplňující mezery při přesunech. Někdy se ale může překvapivě zadařit :) Moje seznámení:Viděl jsem krásnou holku opřenou o zábradlí, tak jsem ji poprosil o oheň. Když jsem jí vracel zapalovač tak poděkovala, což je dost nezvyklý. Většinou holky v těhle případech neřeknou po prosbě ani slovo, nebo jen prosím. Stál jsem vedle ní a za chvilku jsem jí řekl, že je to zvláštní, že děkuje za to co sama poskytne. Ona odpověděla, že ji to taky napadlo, ale že je už tak slušně vychovaná a naučená. To jsem potvrdil, načež řekla, že je to supr a že zavolá mámě, že ji dobře vychovala :) Byla moc přijemná. Chvilku jsme si krásně povídali. Můj problém byl v tom, že jsem děsně pospíchal, takže aniž bysme se dostali do hlubšího rozhovoru, tak jsem ji zval na rande, což bych normálně udělal až po mnohem delší době. Při takové rychlosti odmítla, což se dalo čekat (a nejspíš sama v tu chvíli na někoho čekala, což jsem v časovým presu nestačil zjistit), ale i při odmítání byla fajn. Z toho je vidět, že je dost i přijemnejch holek a máme v sobě jen předsudky, že nás všechny pošlou při oslovení hned někam. Jedna moje známá říkal, že „chlap musí bejt splachovací“.
|